Zhoubné nádory vaječníků a prsu vznikají u naprosté většiny pacientek náhodně, sporadicky. U 5-10% pacientek s rakovinou prsu a až u 18% žen s rakovinou vaječníků však můžeme odhalit vrozenou dispozici ke vzniku onemocnění.
Tyto ženy zdědily od jednoho ze svých rodičů poruchu v některém z genů důležitých pro normální („nenádorové“) fungování buněk prsní žlázy a vaječníků. Takové ženy mají vysoké riziko, že v průběhu života onemocní karcinomem prsu nebo vaječníků. U osob se zděděnou dispozicí vznikají zhoubné nádory v časnějším věku, může u nich vznikat dokonce i více nádorů.
V současné době známe řadu genů, jejichž poruchy (mutace) lze v postižených rodinách nalézt a existence dalších takových genů se předpokládá. Nejdůležitější jsou geny BRCA1 a BRCA2. Jejich poruchy nacházíme v naprosté většině rodin s dědičnou dispozicí ke vzniku zhoubných nádorů prsu a vaječníků.
Dědičnou dispozici je možné odhalit genetickým vyšetření z krve (genetické testování). Nelze zdědit samotný nádor, rakovinu. Dědí se dispozice ke vzniku nádoru, tedy zvýšené riziko (které je často velmi vysoké, ne však 100%), že u dané osoby v průběhu života zhoubný nádor vznikne.
Pro vznik rakoviny prsu může být celoživotní až 87%, pro rakovinu vaječníků až 60%. Ten, kdo dědičnou dispozici nemá, má celoživotní riziko onemocnění rakovinou prsů asi 9%, rakovinou vaječníků necelá 2%. Riziko u nositelek dědičné dispozice tak může být 10-30 vyšší.
Muži mohou dědičnou dispozici také zdědit předat svým potomkům. Stejně tak mohou mít vyšší riziko vzniku zhoubných nádorů, především rakoviny prostaty.